Za posledních několik zimních měsíců se toho hodně událo ani nevím, kde začít. Vlastně není potřeba se k nim vracet. Co bylo, to bylo. Důležité je, že nová sezóna začala. Motivace a chuť závodit jsou velké.
Přestože tomu počasí u nás na severu Čech moc nenasvědčovalo a já jsem dokázala vyrazit ven na kolo pouze jednou, tak sezóna skutečně začala. Kvalitní základ jsem odtrénovala bez problémů doma a ve Španělsku, byl čas začít.
První závod seriálu světové série WTS se konal stejně jako loni v Abu Dhabi. Atmosféra byla hodně napjatá, nikdo nevěděl, jak kdo na tom je. Německý tým měl dokonce tento závod určen jako vnitřní kvalifikaci na OH Rio. I já jsem do závodu vstupovala v nejistotě, jak to dopadne. Mým cílem byla první třicítka, což se mi nakonec téměř podařilo. Byla jsem moc spokojená s plaváním, konečně se ukázal posun, který jsme v bazénu dokázali. Na kole to stačilo na druhý balík, do kterého se dotáhla další skupinka v čele s Nicolou Spirig. Tempo mi připadalo vražedné, technicky jsem hodně ztrácela (ergáč jízdu venku nenahradí). Sice jsem celou cyklistickou část odjela na chvostu balíku, skupinu jsem udržela a dokonce se nám podařilo sjet první balík. V poslední rovince před vjezdem do depa došlo k hromadnému pádu, ve kterém byla bohužel i Vendy a taky Nicola Spirig. Moje pozice vzadu měla i svou výhodu, pád jsem objela. Po kole mi bohužel nezbyly téměř žádné síly a to jsem před sebou měla ještě 10 kilometrů běhu. Díky třem občerstvovacím stanicím s vodou v každém ze čtyř okruhů jsem se do cíle dostala na slušném 31. místě.
Se svým výsledkem jsem nakonec spokojená. Vím, na čem je ještě potřeba zapracovat a co děláme správně. Takže jupí na Slovensko s týmem KC Kooperativa ;-)
