Latinsko-americká mise splněna

Vytvořeno: 28 duben 2014
Zobrazeno: 833

 

Abych to vzala postupně, prvním závodem v Jižní Americe bylo Akademické MS v triatlonu, které se konalo v hlavním městě Brazílie v Brasilii.

Ani jsme se nestihli moc rozkoukat a už jsme stáli na startu. Plaveckou část v místním jezeře tvořil jeden dlouhý okruh, což bylo fajn. První bojka byla hodně daleko a tak se startovní pole stihlo pěkně srovnat a my holky jsem se zbytečně nemlátily. Moc dobře se mi neplavalo, na první balík to však stačilo. Cyklistika byla rozdělena do 4 okruhů s jedním delším stoupáním. Kopec mi nedělal takový problém, větší souboj jsem sváděla s horkem. Na běhu jsem se necítila dobře, dopředu mě hnala spíše už jen vůle. Závod v Brazílii bych hodnotila zatím jako můj nejtěžší v životě. Za vše vypovídá výsledný čas, který měl hodnotu téměř 2 hodiny 20 minut a to všechno ve velkém horku. Já jsem byla 4., Barča Hlaváčová zajela výborné 6. místo. Mezi akademiky se na stříbrnou pozici probojoval Tomík Řenč a kluci celkově (Tomík, Péťa Šlajs, Lukáš Kočař, Tomáš Kabrhel) brali stříbro v soutěži týmů. Anet, naše třetí parťačka do štafety, se bohužel léčí s únavovou zlomeninou.

Druhým závodem pro nás byl pan-americký pohár v Limě. Zde se plavalo v moři, neopreny byly povoleny. Hlavním oříškem na plavání byl souboj s vlnami. Lima je rájem surfařů, což není pro triatlonový závod zrovna ideální. Podmínky byly však pro všechny stejné. V prvním okruhu jsem se spíš rozkoukávala, o to větší radost jsem měla, když jsem zjistila, že vybíhám druhá z vody. Švýcarská závodnice nám uplavala. Všichni ostatní plavaly za mnou, táhla jsem za sebou zbytek startovního pole, byl to super pocit. V závěru jsem se dokonce svezla na vlně, což mi pomohlo získat náskok při náběhu do depa. Snad poprvé jsem měla čas si svléknout neopren, naskočit na kolo a v klidu se obout. Švýcarka zvolila taktiku sólo závodu, já jsem počkala na zbytek holek. Na kole jsem se cítila mnohem lépe než v předešlém závodě. Zkusily jsme společně s Bárou několik nástupů, bohužel se nám žádný nezdařil. Švýcarka nám bohužel „nadělila“ další minutu. Do depa nás vjíždělo 6. Nakonec jsem však měla radost, že jsme cyklistickou část zvládly odjet bez defektu, protože stav silnic v Limě byl bídný. Bylo jasné, že díky pomalému tempu na kole, se rychle poběží. Přestože švýcarská závodnice výborně plavala a jela na kole, neměla šanci svůj náskok udržet. Z depa jsme vyběhly jako střely. Během prvního okruhu (celkově ze 4) jsme na ni stáhly 40“. Snažila jsem se držet tempo s atletkou z Kolumbie. Nakonec mi utekla. Nepodařil se mi zachytit ani náskok Mexičanky, které v závěru již také začaly docházet síly. Seběhnout se mi ji už nepodařilo. V cíli jsem měla velkou radost z premiérového umístění na bedně v kontinentálním poháru. Díky třetímu místu jsem ukořistila významné množství bodů do ITU žebříčku, které budu potřebovat při přihlašování na závody světového poháru a světové série. Bára doběhla na krásném 5. místě. Z kluků zajel opět nejlépe Tomáš Řenč, který skončil šestý.

Latinsko-americká mise byla super zážitkem. Brazilské mistroství nás trochu zklamalo, protože chybělo tradiční slavnostní zakončení, při kterém probíhá výměna vlaječek a dresů s ostatními závodníky. Jinak o nás bylo výborně postaráno. Poprvé jsem ochutnala pizzu s banánem nebo čokoládou. Ten, kdo neochutná, neuvěří, jaká je to dobrota. V Limě mě zas překvapili stále se usmívající lidé, kteří nemají problém Vám s čímkoliv pomoci. Velkým zážitkem pro mě bylo i pozvání na českou ambasádu v Peru.

 Rozplavání ve vlnách bylo teda dobrodružství. Byli jsme rádi, že jsme se vrátili na bezpečný břeh :-)

 Upřímná radost při vyhlášení vítězů.

S panem konzulem Raulem Alta-Torre del Aguila.