Na příštím závodě už bude sněžit ;-)

Vytvořeno: 30 červen 2014
Zobrazeno: 873

 

 Vstávání ve 3:15 byla hrůza, ale kolem čtvrté už začalo svítat a můj řidič to zvládnul báječně ;-)

Na letišti v Praze jsem se připojila k ostatním členům výpravy na ME do 23 let. Dobrodružství mohlo začít. Následoval poklidný let do Moskvy. Přestože jsme si v Moskvě přičetli 2 hodiny časového posunu, tak nám zbývalo zhruba 8 hodin do odjezdu vlaku, který nás měl dovézt až do ruské Penzy. Za doprovodu dobrovolníka jsme nasedli do metra a vyrazili na prohlídku slavného Rudého náměstí. Večer jsme celí uchození padli na postele ve vlaku, další den ráno jsme už byli v Penze. Z nádraží nás odvezli do osamoceného hotelu, který zde byl postaven snad jen kvůli místnímu závodu. Všechny výpravy byly ubytované zde. Z oken jsme se dívali na jezero a na pětikilometrové asfaltové kolečko kolem jezera. 

Samotné závodění zde bylo velkým zážitkem. Všechno bylo soustředěno na jednom místě. Na briefing stačilo vylézt z pokoje 5 minut před začátkem, samotná athlete lounge byla v prvním patře vestibulu hotelu a do neoprenu před závodem jsem se soukala uvnitř na pokoji. Samotné závody byly velmi ovlivněné počasím. Po elitním ME, které se konalo týden před Penzou, jsem si myslela, že jinde už nemůže být chladněji, ruské počasí však Kitzbühel předčilo. Plavalo se tedy v neoprenech. Nechytla jsem první skupinu a jela jsem až v druhé. Nicméně se nám po 10 kilometrech podařilo první balík dojet. Foukal velmi silný vítr. Ten, kdo nejel ve skupině, neměl v Penze šanci. Vezla jsem se v balíku a snažila jsem se šetřit energii na běh. Síly, které ve mně zůstaly, mi vystačily na konečné 7. místo.

Do druhého dne jsme stále doufali, že se počasí zlepší alespoň na závod štafet. To se však nestalo, ba naopak teplota vody klesla, vzduch se ochladil. Dostala jsem důvěru, abych závod rozjížděla. První úsek je ošemetný z hlediska toho, že je potřeba udržet kontakt se skupinou, je potřeba být rychlý v depu, sebemenší chyba má své následky. Zároveň si ale nejlépe zazávodíte. Plavání se mi vydařilo, kolo jsem jela ve skupině a na teprve na běhu se lámal chleba. Lukášovi Kočařovi jsem předávala na 3. místě se ztrátou 5 vteřin na vedoucí Belgii. Po Lukášovi nastupovala Barča Hlaváčová a naším finišmenem byl Martin Debnár. V cíli jsme se radovali z kvalitního 5. místa.

Se svým výsledkem v Penze úplně spokojená nejsem. Vím, že se budu muset více zaměřit na běh, na který v poslední době nezbývalo moc času. Moje úvodní série závodů každopádně nekončí. Již tento víkend se postavím na start Premium European Cupu v Holtenu a týden na to budu reprezentovat ČR na Mistroství světa štafet v Hamburku. 

 Na Rudém náměstí společně s Bárou a Romčou Gajdošovou, která na ME reprezentovala Slovensko

 Noční cesta vlakem byla pro většinu z nás novinkou

Počasí nás nešetřilo, ale pro všechny byly podmínky stejné (v Penze to platilo dvojnásobně - stejné ubytování, stejné jídlo, všichni na jednom místě)

 Chtěla jsem se jít proběhnout i s bábuškou 

Všichni členové štafety musí jít do depa společně