Naposledy jsem v Holtenu závodila již před 5 lety, když jsem zde reprezentovala Českou republiku na Mistroství Evropy juniorů. Celé centrum závodu se rozrostlo o pár metrů bokem, ale jinak se nic nezměnilo. Opět úžasná atmosféra, velké množství diváků, v podstatě celé město žilo triatlonem.
Sice už se jednalo u můj 4 čtvrtý závodní víkend, ale naštěstí závodím ráda a tak jsem se dokázala i na další závod správně nahecovat. Velmi mi také pomohla volná atmosféra našeho výletu. Do Holandska jsme vyrazili ve čtyřech a noc jsme strávili v kempu. Týmový kolega Lukyn Novák spal s taťkou ve stanu. Já se svým přítelem jsme si udělali kutloch v našem velkém autě. Všechno bylo pohodové. Snídaně v trávě, všude kolem jen holandský venkov.
Počasí bylo tropické, ale na závod jako kdybych si předplatila ochlazení, které mi vyhovuje. Foukalo, pršelo a závod mohl začít. Konečně se plavalo bez neoprenu. Z vody jsem vylézala kolem 7. místa. Cyklistická trať byla velmi technická rozdělená na 5 okruhů s jedním stoupáním. Díky dešti se jelo opatrně, troufnu si říct, že pomalu. Bohužel z našeho balíku dvě nejlepší cyklistky spadly a tak jsme se vepředu střídaly jen ve dvou, zbytek holek (Rusky) se jen vezl. Na první skupinku uprchlic, které nám uplavaly, jsme ztrácely zhruba 1 minutu deset vteřin. Třetí balík, ve kterém byly výborné běžkyně z Francie a Británie se nám nebezpečně přiblížil. Běh byl členitý chvilku asfalt, chvilku písková cesta, což mi vyhovovalo. Z našeho balíku jsem všem utekla, ale i tak mě stihly doběhnout tři atletky ze třetího balíku. Skončila jsem na 7. místem.
Jednalo se o prémiový Evropský pohár, ve kterém se získávají téměř dvojnásobné body. Tento výsledek mi pomůže se znovu posunout v žebříčku a budu tak mít větší šanci se nominovat na startovní listinu světových závodů. Příští víkend ještě MS štafet v Hamburku a pak bude čas zařadit tréninkový blok před dalšími závody.
