Díru do světa jsem neudělala, ale i tak jsem spokojená

Vytvořeno: 13 červenec 2014
Zobrazeno: 993

Další kolo světové série se přesunulo do německého Hamburku.

Tento závod je pověstný svou bouřlivou atmosférou a letos tomu nebylo jinak. Bylo neskutečné být přímým účastníkem tohoto klání, na které se přišly podívat tisíce lidí. Komentátor na startu vykřikoval: „Pětašedesát elitních závodnic. Ty nejlepší triatlonistky z celého světa zde v Hamburku.“ a já jsem v tu chvíli oplývala radostí, že jsem jednou z nich.

Voda v místním Alster jezeře byla nezvykle teplá a tak se plavalo bez neoprenu. Příliš moc jsem se ve vodě nemlátila, ale asi to bylo tím, že jsem byla hodně vzadu. Což hodně ovlivnilo můj celkový výsledek. Na kole jsem tedy jela ve třetím balíku. Cyklistická trať sice porušovala pravidla ITU, protože byla rozdělená na 6 okruhů (povolené maximum pro sprint triatlon je 5), ale pro diváky byla velmi atraktivní. Chlapy měli průměr na kolo 4minuty 30 vteřin a tak se člověk nestihl ani nudit. Z pohledu závodníka jsem s tím neměla problém, uteklo to velmi rychle. Jediným úskalím byla technická náročnost městského kritéria. První dva okruhy jsem se s tempem na kole prala, pak už to bylo dobrý. Na běhu jsem podala zřejmě nejlepší výkon ze všech třech disciplín. Bohužel jsem byla až ve třetím balíku a tak jsem moc závodnic seběhnout nestihla.

Konečné 48. místo ve výsledcích moc výjimečně nevypadá. Já jsem ale spokojená z několika úhlů pohledu. Do závodu jsem byla nasazená z 62. pozice, vešla jsem se do časového limitu za vítězkou a hlavně jsem získala první body do olympijské kvalifikace.  

 

S týmovým kolegou Přemkem Švarcem. Já vypadám dost utahaně po závodě a Přemek je ještě svěží před svým startem.